Elegance a zdraví
Jak nakupovat víno
Budete-li nakupovat víno ve speciálních obchodech či v supermarketu, vždy hledejte odpovědi na otázky: Z jaké odrůdy je víno vyrobeno? Odkud pochází? Při jaké teplotě by se mělo skladovat? Na jakou teplotu by se mělo vychladit před konzumací? Který typ jídla se k němu hodí – nebo je lepší pít ho samotné?Kromě informací, které jsou obsaženy na předních a zadních etiketách, získáte určitý přehled i podle systému zařazení vína v regálech, mnohé obchody mají tento systém dostatečně propracovaný. Pokud nakupujete přímo u pěstitele, můžete se o víně více dozvědět, ochutnat ho, ale neočekávejte, že ho pořídíte levněji nežli v maloobchodě.
Dlouhodobě investovat do vína je díky mnoha rozličným vlivům velice riskantní. Pokud chcete do vína investovat, musíte se mnohému naučit, abyste předešli velmi drahým chybám. A taky musíte mít trochu štěstí. Ne všechna stará vína jsou dobrá. U mnoha vín starých 10 nebo 20 let by bylo lépe, kdyby je po pěti letech někdo vypil. Ne každé víno je pro archivování vhodné a ne každé je archivováno správně. Důležité je, aby víno vůbec dosáhlo svého vrcholu – i když to bude třeba v jeho prvním nebo druhém roce.
Jak skladovat víno?
Nejlépe se víno cítí při nízkých teplotách, takových těch podzimních, mlhavých. Vlhkost vzduchu by ale měla být taková, jaká bývá u tropických moří. Zároveň musí být kolem tma a ticho jako v hrobě. Jen tak má víno zajištěný dlouhý život. Bohužel takové přírodní podmínky asi nemáme běžně k dispozici, a tak je musíme vytvářet uměle. Pro skladování vína je zásadní podmínkou stabilní prostředí, především stabilní teplota. Může být v rozmezí od 5°C do 18°C, ale musí být stálá. Dále nízká vlhkost a tma (zabrání nežádoucím fotochemickým změnám). Lahve s vínem skladujte ve vodorovné poloze, aby zátky zůstaly vlhké a pro vzduch zcela neprostupné, zabrání se tím oxidaci, tedy znehodnocení vína. Několik hodin před konzumací postavte lahve kolmo, aby se usadil případný segment. Před přímou konzumací můžete uložit víno na několik hodin do lednice. Nedoporučujeme je zde ale skladovat. Po delší době totiž díky mikroklimatu v lednici dochází k vysoušení zátky a vzrůstá možnost oxidace vína. Červená vína ale do lednice nedáváme vůbec, podáváme je nechlazená, při pokojové teplotě. Ta lehčí při 16 – 18°C, ta těžší, silnější můžeme podávat i teplejší.
pictures/137-1.jpg Každé víno má svou ideální životnost, po určité době je zralé k vypití. Je to doba ideálního vyvážení mezi jeho svěžestí a vyzrálostí. Záleží na odrůdě, kvalitě vína, roku sklizně a mnoha dalších faktorech. Tedy – ne každé víno je vhodné k mnohaletému skladování. Obecně platí, že bílá vína jsou vyzrálá k pití rychleji nežli vína červená.
Jak podávat víno?
Na otevírání vína si pořiďte kvalitní vývrtku se zaoblenou spirálou a pevnou rukojetí. Vývrtka s ostrými hranami udělá do zátky díru a nevytáhle celý špunt. Před vytahováním zátky vše pečlivě očistěte. Šumivé víno otevíráme s maximální opatrností, protože obsah je pod velkým tlakem. Praktické je mít po ruce utěrku, s její pomocí vyjmeme zátku jemně, opatrně, bez rizika. Jakmile je zátka venku, uzavřete hrdlo rukou, aby obsah nevytekl (sníží se tím tlak). Nalévejte pomalu, dovolte všem bublinkám, aby se rozptýlily.
Šumivá vína servírujeme při teplotě 4 – 7°C, bílá vína v rozmezí 7 – 10°C, růžová a světle červená při 10 – 12°C, polosladká červená při 12 – 15,5°C a tmavá těžká červená při 16 – 18°C. Láhev otevíráme, zvláště u červených vín, půl hodiny před podáváním. Červenému vínu tím zjemníte chuť, rozvinete aroma. A z láhve se uvolní nevhodné pachy.
Sklenky vybírejte čiré, nebroušené, bezbarvé. Takové sklo nezkresluje barvu vína a čirost vína. Na víno jsou vhodné sklenky tulipánové, baňaté, s mírně se zužujícím okrajem. Aroma soustředěné v horní části pod okrajem sklenky vám poskytne dokonalý zážitek z buketu vína. Sektové sklenky mají tvar fl étny, úzké štíhlé sklenky, která se v ideálním případě dole zužuje do špičky a nahoře se lehce rozšiřuje. Jemné perlení v těchto sklenkách déle vydrží. Sklenku naléváme pouze do poloviny, aby aroma mohlo cirkulovat.
H. Verlová
