Domy chráněné zemí a eko-sídliště jižní Chlum Zlína

Co jsou domy chráněné zemí? Jde o pasivně-solární stavby, kde důležitou roli v tepelné bilanci hraje obklopující zemina osázená vegetací. Rodinné domy tohoto typu se staví od 70. let především v USA a dosahuje se v nich průměrné tepelné spotřeby kolem 15 kWh/m2 rok, tj. 3,3 x nižší i proti přísné evropské normě pro nízkoenergetické stavby, při současném zvýšení komfortu bydlení. Kromě mimořádné energetické úspornosti se tyto domy vyznačují dalšími přednostmi:

• lze je s výhodou stavět na nejlevnějších pozemcích, jako jsou svahy a jiné terény nevhodné pro klasickou zástavbu a zemědělské využití;
• běžná údržba vyžaduje podstatně méně času a peněz;
• vyznačují se vysokou odolností vůči požáru a dalším živelným pohromám (krupobití, větrným smrštím apod.);
• jejich obyvatelé se v nich cítí velmi bezpečně, mj. vzhledem k omezené možnosti vloupání a vandalismu;
• jsou zvukově dokonale izolované, tedy tiché. Umožňují bydlení i v hlukově velmi exponovaných lokalitách (v blízkosti rušných cest, letišť…);
• představují architekturu, která v maximální míře zachovává původní ráz krajiny a asimilační plochu zeleně.

Vžádném případě tu nejde o „sklepy“, neboť vždy přinejmenším jedno průčelí, navíc často lomené a opatřené velkými okny, vystupuje nad úroveň terénu a zajišťuje maximální prosvětlení vnitřního prostoru. Velmi často takový dům při pohledu zepředu působí zcela konvenčním dojmem, teprve při pohledu ze strany a seshora se ztrácí v zeleni.

To, že domy chráněné zemí ideálně zapadají do krajiny a že na jejich překryvu lze pěstovat ozdobné či užitkové rostliny, rozšiřuje oblast jejich využití také na rekreační chaty či zahradní domky (nestíní a zabírají jen minimum využitelné plochy).

pictures/142-1.jpgDetailnější informace o domech chráněných zemí lze získat na našich webových stránkách www.zelenedomy.cz nebo (anglicky) na www.daviscaves.com, www.earthshelteredtech. com, www.undergroundhomes. com, www.formworksbuilding.com a mnoha dalších, které lze najít zadáním klíčového slova „earth-sheltered house“ do webových prohlížečů.

Jak fungují?

Mnoho lidí se domnívá, že domy kryté zemí využívají nějakých mimořádných tepelněizolačních vlastností půdy. Tak tomu ale rozhodně není. Ve skutečnosti je země vlastně špatný izolátor a vlhká země je dokonce velmi špatný izolátor. Jak tedy mohou domy kryté zemí ušetřit tolik energie? Vysvětlení spočívá v tom, že země je výborný kondenzátor tepla. Již v hloubce 2 m pod povrchem je průběh teplot celoročně tak vyrovnaný, že to tyto domy v zimním období pomyslně přenáší někam do subtropů, tisíc kilometrů na jih. Lednová teplota půdy v uvedené hloubce je totiž přibližně 10 °C, a to i přesto, že vzduch má v té době třeba zrovna –20 °C. Náš dům tedy obklopuje prostředí s teplotou o 30 °C vyšší ve srovnání s nadzemním domem. Abychom za takových podmínek dosáhli příjemné pokojové teploty 22 °C, potřebujeme interiér ohřát jen o 12 °C nad okolní teplotu. U nadzemního domu musíme ovšem k dosažení téhož vytvořit teplotní rozdíl 42 °C. Energetici vědí, co znamená ve spotřebě snížení rozdílu mezi teplotou exteriéru a interiéru byť jen o jediný stupeň.

Na druhé straně je země bohužel i dobrým vodičem tepla, který má snahu odvádět teplo z interiéru a vyrovnat jeho teplotu na okolních 10 °C. To by nám asi nevyhovovalo. Naštěstí je tu ale jiný tepelný kondenzátor, a to hmota samotné budovy – její stěny, betonová podlaha, základy apod. Nejlepším způsobem, jak regulovat teplotu této hmoty, je separovat ji od tepelně vodivé země. Typickým řešením je použití izolace z tuhé pěnové hmoty, správně umístěné na vnější plášť domu. A naopak to nejhorší, co můžeme udělat (a je překvapivé, jak často se s tím setkáváme), je umístit izolaci na vnitřní stěny. Nejenže tím ztrácíme tepelnou kapacitu cca 100 tun obvodových zdí, ale navíc může zeď – zvláště v menších hloubkách – na styku s chladnou zemí promrzat, což vede zpětně ke strukturnímu poškození zdi. A jak funguje dům krytý zemí v létě? Zemi si nyní můžeme představit jako „zásobník chladu“. Ve středoevropských klimatických podmínkách dosahuje nejvyšší teplota země v hloubce 2 m kolem 15 °C. V tomtéž období jsou ale stěny klasického nadzemního domu ohřívány vzduchem např. o teplotě 30 °C a jsou jen dvě možnosti: nedýchatelné horko nebo energeticky náročná klimatizace.

Mimořádný chladicí efekt má v létě i zelená střecha. Na rozdíl od klasické krytiny nebo asfaltového povrchu účinně chladí už i několika decimetrová vrstva zeminy díky respiraci porostu a odpařování vlhkosti z půdy.

Nevýhody domů chráněných zemí 

+ Vyžadují odbornou projektovou přípravu a vysoce kvalifi kované provedení stavebních prací, a to minimálně do fáze hrubé stavby – zde opravdu nelze nic ošidit. Pro práci je nutné najmout spolehlivou a zkušenou fi rmu, která dobře zná specifi – ka domů chráněných zemí. Velmi důležitý je také nezávislý stavební dozor.

+ I sebeluxusnější dům chráněný zemí bude zvenku vypadat skromně a nenápadně, těžko jím tedy lze dávat na odiv majetek a moc. Jde o pravý opak „podnikatelského baroka“.

+ Lze narazit na nepochopení místního stavebního úřadu (s tím jsme si ale zatím vždy poradili), případně na nepochopení svého okolí (pro které můžete být bláznem až do chvíle, kdy je poprvé přivedete do svého nového domu).

Projekt Jižní Chlum 

V lokalitě Jižní Chlum na předměstí Zlína se ve spolupráci s Útvarem hlavního architekta Magistrátu města Zlína a renomovanými stavebními fi rmami zlínského regionu začíná realizace ukázkového projektu ekosídliště, tvořeného šesti rodinnými domy chráněnými zemí. Záměrem je demonstrovat ve středoevropských podmínkách výhody tohoto bydlení, mj. jako optimální architektury pro přechod města v otevřenou krajinu, které zároveň minimalizuje závislost obyvatel na růstu cen energií a dalších neobnovitelných přírodních zdrojů. Bližší informace jsou k dispozici na stránkách www.zelenedomy.cz.

Kdo staví Jižní Chlum?

Iniciátorem a organizátorem výstavby ekosídliště Jižní Chlum je občanské sdružení Zelené bydlení. Jde o neziskovou organizaci, jejímž posláním je prosazovat trvale udržitelný rozvoj v praktickém životě. Základním tématem činnosti sdružení jsou úspory energií a pitné vody v moderním bydlení, dalšími tématy pak využití alternativních zdrojů energií a místních surovin. Cílem je dokázat, že životní úroveň lze zvyšovat i bez nároku na vyšší čerpání neobnovitelných přírodních zdrojů.